Ivan z Mlázovic

Ivan je sice od pohledu úplně obyčejný mourek, ale pro mě je to ztělesněný zázrak. Spolu se svými brášky Viktorem a Hugem strávili prvních několik měsíců uvězněni v horním patře stodoly, kde je jejich matka zanechala napospas osudu, bez možnosti úniku. Nejdůležitější část života tak hoši strávili v naprosté izolaci, ve tmě a chladu. Jediným člověkem, kterého během té doby poznali, byl pán, který je tam chodil alespoň krmit, jenže ten pak musel nastoupit do nemocnice na operaci. O kočičáky by se tak neměl kdo starat, a tak se tedy počátkem ledna 2021 ocitli u mě.

Ta izolace se na nich samozřejmě výrazně podepsala. První týdny byl kumšt se jich dotknout; to bylo samé syčení, vrčení, zubů cenění, ohánění se packou, sem tam nějaký ten škrábanec jsem schytal, prostě žádná sranda. K tomu ještě nebyli úplně fit, dlouho jsme tedy museli léčit, takže na očkování a kastraci došlo až po dlouhých čtyřech měsících.

Během té doby jsem alespoň měl příležitost ukázat klukům, že člověka není potřeba se bát, že kontakt s ním může být bezva a hlazení a drbání jsou moc příjemné aktivity. A právě Ivan, který při odchytu nejvíc vyšiloval, je v tomto směru přeborník. Proto pro mě tenhle „obyčejný“ mourek představuje neobyčejný zázrak.

Zatímco Viktor s Hugem věčně někde pobíhají spolu, Ivan je solitér, který si vystačí buď sám se sebou, anebo s tím, na koho zrovna natrefí a zatáhne ho do svých rošťáren. Kámoší se s kočkami, rychle si navykl i na přítomnost psů. Nikdy s nikým neměl žádný konflikt, a tak věřím, že i v novém domově by mohl dělat dobrého společníka jakémukoliv zvířeti.

Největší potěšení mu ale dělá přítomnost a pozornost člověka. Postupem času se z něho stal plnohodnotný člen uvítací delegace, která se seběhne za dveřmi, kdykoliv se vracím domů, a i pak často přihopsá, mňoukne si o pohlazení, které mu samozřejmě nemůžu odepřít, a on si ho pak naplno užívá. Někdy se rozdivočí a má tendence kousat a drápat, na to jediné je potřeba dát si pozor. To dělá po celou dobu, a i když je to už o poznání lepší, stále ho to úplně nepustilo. V takové situaci ale nekompromisně končíme mazlení a jdu si po svých. Nic Ivánka nezarmoutí tolik jako můj nezájem. Za chviličku se tedy uklidní a můžeme třeba pokračovat dál. Sice tím neublíží, příjemné to ale moc není, a tak je třeba to mít na paměti.

Všichni tři bratři z Mlázovic jsou už tedy naprosto zdraví, mají za sebou i očkování a kastraci. Při vstupní prohlídce jsme samozřejmě udělali i test na FIV/FeLV, který vyšel u všech negativní. Pobytu „venku“ už si užili víc než dost, právě Ivan si navíc velmi oblíbil vyvalování se v posteli, a tak pro něho i pro ostatní sháním nové bydlení v bytě.

Sbaleno má, odjet může třeba hned. Pokud vás o Ivánkovi ještě něco zajímá, chcete víc fotek nebo videí, anebo byste se na chlapečka chtěli nezávazně přijít podívat, pište nebo volejte na níže uvedené kontakty.

Datum narození: 1. 7. 2020
Dočasně bydlí v: Hradec Králové
Adopční poplatek: 1000 Kč

Kontakt:
Jan Zilvar
Tel.: 723-078-664
E-mail: zilvarbylonaspet.cz